Hned druhy den po mem prijezdu darazili i vsichni ostatni, takze je nas tu ted 6 cechu. Hned prvni vecer jsem spolu s Michlaem, Koutakem a Janou (ta na fotce celem k obejtivu) ztrestali lahev tuzemaku v nasem hotelovem bazenu.
Dalsi den, stejne jako dnesek jsme zasvetili surfingu. Bohuzel to neni vubec jednoduche a navic maximalne namahave - tedy alespon kdyz se to neumi. Prvotni neuspechy nas ale rozhodne neodrazuji od dalsich pokusu a doufam, ze priste uz si tu vlnu konecne sjedu ve stoje a ne na brise - v lepsim pripade nebo po hube - v horsim pripade a nebo se na/za ni ani nedostanu a rovnou mi spadne na kebuli - v nejcastejsim pripade.
Jako znamy obdivovatel tanecnich predstaveni jsem si nemohl nechat ujit tradicni Balijske tance v nedalekem Ubudu. K doprave jsme pouzili zdejsi absolutne nejoblibenejsi dopravni prostredek - moped. Zde je cely nas motorkovy gang (krome Renaty, ktera neni na snimku a me ktery jsem za fotakem).
A toto je Koutak pri vyberu te spravne helmy.
Jedna prepalena fotka z onoho vysneneho tanecniho predstaveni.
Kdyz ale porovnam, ze za vstupne na predstaveni 80000 rupii (+-150Kc) jsem dnes meli na cely den pronajaty surf a pak hodinovou masaz, tak mam pocit, ze toto bylo asi na dlohou dobu moje posledni tanecni predstaveni.
Na zaver prikladam jeste jednu fotku z naseho hotelu.
Dukono 2018
před 6 lety
Žádné komentáře:
Okomentovat